Je s námi všude. Schovává se i tam, kde ji nečekáme, vyrábíme z ní kdeco a bez ní si již dnešní svět nedokážeme představit. Je to úžasný kov, který díky své pevnosti, pružnosti a kujnosti je nezaměnitelnou součástí našeho života. Stavebníci bez ní nepostaví dům, lékaři bez ní nikoho neodoperují, chemici bez ní nic nesmíchají, výrobci textilu neušijí a kuchaři neuvaří. Využívá se dnes všude, kde si jen vzpomeneme, a tam, kde si myslíme, že není, tak je také...

image

Nechci vás nudit obsáhlým výkladem o oceli, proto to vezmu velmi zkrátka. Ocel je veliká rodina slitin železa. Každá z těchto slitin je jiný druh oceli s odlišnými vlastnostmi. V současné době je vyráběno cca 2 500 druhů oceli, které se dělí do skupin dle chemického složení, struktur, mechanických a fyzikálních vlastností. Základním kovem pro výrobu oceli je železo, z jehož rudy se ve vysoké peci vyloučí část uhlíku a mnoho dalších nečistot jako fosfor a síra. Chemické složení oceli se různí s každým druhem oceli. Ale ani tímto vás nechci zatěžovat.

 

 

Nejvíce nás poznamenává ocel korozivzdorná, tzv. nerezová, která se dělí na:

  • Chromovou
  • Chromniklovou
  • Chrommanganovou

Již z názvů vyplývá, s jakými hlavními příměsmi máme tu čest:

  • Chrom zajišťuje základní antikorozní účinky, čím víc jej ve slitině je, tím větší má ocel antikorozní vlastnosti.
  • Nikl umožňuje ocel tvarovat a snižuje rychlost koroze.
  • A nakonec mangan, který zlepšuje tažné vlastnosti.

 

Mimo tyto základní prvky v oceli najdeme celou řadu dalších prvků, jako jsou např.  molybden, měď, křemík, dusík a uhlík, díky němuž se zvyšuje pevnost oceli a další. Tak to jen pro pořádek, abyste věděli :-)

 

 

image

My, drátenice cechu šperkařského, používáme ocel šarže 1,4301.

Je to chromniklová ocel, která se běžně užívá v chemickém, farmaceutickém či pivovarském průmyslu a dokonce i v potravinářství. Pro svou nezávadnost se používá při tvorbě nádobí a různých kuchyňských potřeb. V této podobě ji zná každý a využíváme ji dennodenně.

Ocelárny však ocel nejen lisují, ale i tvarují do podoby různých šířek drátu. A to už nás šperkařky zajímá velmi :-)

image

Pro své úžasné antikorozní (nerezové) účinky, které je schopna tato ocel díky reakci chrómu a kyslíku sama obnovovat, i pro svou zdravotní nezávadnost a v neposlední řadě pro vynikající snášenlivost alergiky, ji objevuje čím dál více drátenic, dráteníků a kovářů.

Až pouze při alergii na drahé kovy, jako jsou zlato či stříbro, vyhledávají šperkaři pro své zákazníky chirurgickou ocel zvanou osteofix, která je tvořena na stejné chromniklové bázi, jen s jinými poměry přidaných prvků.

Ocelové šperky jsou "vynálezem" konce 20. století. Vznikly díky ohlasům na finanční nedostupnost zlata a stříbra a zároveň na životnost běžné bižuterie. Ocel je finančně dostupnější a zároveň vydrží více než neopečovávané stříbro.

 

 

 

Ocel se dá zpracovat mnoha technikami. Ať již odléváním, řezáním, tepáním, tak technikou zvanou wire-wrapping.

Ve wire-wrappingu s nerezovou i chirurgickou ocelí se Češi objevili na trhu jako první.

 

image image

Miláček kusadlák/ Hani                                        Ametystová gerbera/ Eva Pitrunová

Vzniku ocelového wire-wrappingu dala příležitost přílišná legislativní složitost při zpracování drahých kovů. Díky bohu jsou Češi od jakživa lidé vynalézaví a tak krom již pradávno objevené mědi a mosazi objevili v roce 2009 materiál jako je ocel. Až v posledních měsících se ocel objevuje pomalu i v cizině, ale stále převládá ocelový w-w na českém trhu...

image image

Krajinel/ čelenka

K práci s ocelovými dráty se používá mnoho nástrojů, nářadí a nespočet špulek drátu od 0,16 mm až po 2 mm. Čím je drát tlustší, tím se s ním hůře pracuje. K ocelovému wire-wrappingu také potřebujeme mnoho trpělivosti a času...

Práce s nerezovou ocelí je velmi nelehká. Ač většina z nás používá měkčené dráty, stejně se měkkostí nevyrovnají mědi. V silnějších tloušťkách (od 0,8 mm výše) mohou poškodit nejen nářadí, ale i ruce. A to jsem nemluvila o ocelových drátech zvaných osteofix. Zde může jít vzhledem k jejich pružnosti i o oči. Když už se ale šperkař přeci jen rozhodne použít ocel, vyvzteká se nad svou prací a neposednými dráty, na konci jej čeká vždy dílko obdivuhodné, mnohdy překvapující, trvalé a tak krásně tajemně lesklé...

image                    

Emilie Gelová

Šperky z oceli si tedy získávají stále větší a větší oblibu. Věřím, že všechny předsudky, které ocelové šperky hází do jednoho pytle s běžnou čínskou bižuterií, brzy odpadnou a jednoho dne bude pro své vlastnosti ocel ceněna více než šperky z drahých kovů.